Znak:
Ve stříbrné liště modrá čelně postavená radlice, podložená nahoře doleva položeným červeným mečem. V radlici červená, zlatě lemovaná knížecí čepice provázená nahoře lilií, po stranách a dole pěti hvězdami, vše zlaté.

Prapor:
List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě bílých a červených, v poměru 1:1:2:1:1. Přes pruhy modrý kosočtverec s vrcholy na okrajích listu, uprostřed s červenou žlutě lemovanou knížecí čepicí provázenou nahoře žlutou lilií a dole pěti žlutými šesticípými hvězdami podél stran kosočtverce. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Zdůvodnění k návrhu znaku a praporu obce:
Litohoř Obec Litohoř leží 3,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, po obou březích říčky Jakubovy. Litohoř se uvádí mezi zbožím, které daroval v roce 1190 znojemský kníže Konrád nově založenému premonstrátskému klášteru v Louce. V roce 1348 je připomínán jistý Volfart z Litohoře. Po získání Budče v roce 1662 Litohoř k tamnímu panství, v jeho svazku pak zůstala i po zániku kláštera v roce 1784 až do zrušení patrimoniální správy (1848). Premonstráti postavili ve vsi roku 1761 zámek, náhradou za starší, vyhořelé stavení. Již předtím, v roce 1740 zde církevní vrchnost vybudovala kapli sv. Jana Nepomuckého (dle Wolného vznikl dnešní kostel téhož zasvěcení přestavbou této kaple v roce 1781). V roce 1749 použila Litohoř pečeť s pluhem na zoraném poli, nad ním hvězdičky, opis majuskulou PECET.DIEDINI.LITICHORZE. (srov.:Moravskobudějovicko-Jemnicko, VM, Brno 1997, s. 624).

Autor návrhu znaku a praporu Litohoře spojil zjednodušené pečetní znamení - radlici, s motivy převzatými ze symboliky někdejší církevní vrchnosti - louckých premonstrátů. Ti uctívali sv. Václava (meč a knížecí čepice) a Pannu Marii (lilie). Kompozici doplňuje pět hvězdiček z aureoly sv. Jana Nepomuckého. K nim se vztahuje i symbolika modré radlice. Z předpokládaného návrhu litohořského znaku vychází i v kompozici pozměněný návrh praporu obce, vytvořený v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.