Jsme vesnická málotřídní škola s pěti postupnými ročníky ve dvou třídách. Do naší školy dochází převážně místní děti, případně dojíždí z Moravských Budějovic a v dřívějších letech také z nedalekého Vranína. Protože jsme škola málotřídní, máme v jedné třídě spojených více ročníků, což umožňuje to, že jsou si děti bližší a tím se vytváří větší pozitivní klima a pocit bezpečí ve škole. Jsou zvyklí na samostatnost, naučí se vypěstovat si lepší soustředěnost a jsou více nápomocni převážně svým mladším spolužákům. Složení tříd vychází z počtu žáků v jednotlivých ročnících. Optimálnějším řešením se nám jeví slučovat vždy po sobě následující ročníky, protože děti k sobě mají blíže emočně a osobnostně, také se snadněji realizují různé aktivizující metody a činnosti. Jelikož nepracujeme s velkým davem, je možno si náplň hodin organizovat dle potřeb probíraného učiva, samozřejmě ale neopomínáme určitý řád a jsme důslední k plnění povinností. Snažíme se vždy spojovat hodiny, které se mohou alespoň z části navzájem prolínat. Hlavní předměty, jako je český jazyk a matematika zaručeně učíme odděleně a nekombinujeme je s jinými předměty. Anglický jazyk je také vyučován odděleně, dokonce žáci třetího ročníku mají jednou týdně tuto hodinu samostatně. Pokud snad někoho na rozvrhu hodin zaráží český jazyk např. v kombinaci s vlastivědou, vysvětlujeme, že se jedná o čtení a psaní, kdy v případě, že mladší děti hlasitě čtou, starší mají samostatnou práci (např. práce s mapou, výpisky…). Snažíme se o to, aby naši žáci dosahovali takových znalostí v dané kvalitě, aby byli připraveni k plynulému přechodu na vyšší stupeň. Odměnou nám je to, že se naši bývalý žáci za námi rádi vrací a mnohdy s hrdostí se přijdou pochlubit i s dosaženými výsledky. Všechny tyto odezvy nás velice těší a v podstatě nám tím přímo samy děti i když neoficiální cestou dávají najevo, že uspěly a začlenily se do větší školy a většího kolektivu bez obtíží.
O škole a něco málo z historie
Počátky litohořské školy sahají až do roku 1782. Prvních sto let nebylo zrovna jednoduchých. V přízemní jednotřídní budově se často učilo ažpřes sto dětí. Také stav budovy byl špatný. Školní prostředí se o hodně zlepšilo, když v roce 1882 bylo přistavěno poschodí se dvěma prostornými třídami.
Od roku 1979 se děti stravují ve školní jídelně v budově mateřské školy.
Školní družina zahájila svoji činnost v roce 1999. Děti ji mohou denně využívat do 15 hodin. V rámci školní družiny pracují i zájmové kroužky. Ke zkvalitnění výuky tělesné výchovy výrazně přispěla výstavba nové tělocvičny v roce 2000. Celkem na škole působilo již 64 učitelů nebo kandidátů učitelství a 20 ředitelů či správců školy.
Budova školy patří mezi dominanty obce. Nachází se v její klidné části, obklopená zelení. Protože je škola neustále modernizována, mnohé děti si ani neuvědomují, kolik generací již touto budovou prošlo.
Škola je prostorná, vybavená moderním nábytkem i pomůckami – vším, co k moderní škole patří. Rádi spolupracujeme s naší mateřskou školou, se kterou tvoříme od roku 2003 právní subjekt se společným názvem Základní škola a Mateřská škola Litohoř.
Rozvrh hodin v jednotlivých ročnících
1. ročník
1
2
3
4
5
6
Pondělí
ČJ
M
PRV
Vv
Úterý
ČJ
M
ČJ
TV
A
Středa
ČJ
M
PRV
Pč
Čtvrtek
ČJ
M
ČJ
TV
Pátek
ČJ
ČJ
HV
M
2. ročník
1
2
3
4
5
6
Pondělí
ČJ
M
PRV
VV
ČJ
Úterý
ČJ
M
ČJ
TV
AJ
Středa
ČJ
M
PRV
Pč
Čtvrtek
ČJ
M
ČJ
TV
Pátek
ČJ
ČJ
HV
M
3. ročník
1
2
3
4
5
6
Pondělí
ČJ
M
A
Vv
ČJ
Úterý
ČJ
M
PRV
TV
A
Středa
ČJ
M
A
Pč
PRV
Čtvrtek
ČJ
M
PRV
TV
Pátek
ČJ
ČJ
HV
M
ČJ
4. ročník
1
2
3
4
5
6
Pondělí
ČJ
M
A
PČ
PČ
Úterý
ČJ
M
A
TV
Vv
Středa
ČJ
M
A
ČJ
VL
Čtvrtek
ČJ
M
Př
TV
ČJ
Pátek
ČJ
A
HV
M
VL
5. ročník
1
2
3
4
5
6
Pondělí
ČJ
M
Př
PČ
PČ
A
Úterý
ČJ
M
A
TV
Vv
Středa
ČJ
M
Př
ČJ
VL
Čtvrtek
ČJ
M
A
TV
ČJ
Pátek
ČJ
A
HV
M
VL
Výuka nápravy poruchy řeči (logopedie)
Vážení rodiče,
jistě víte, že součástí všetranného rozvoje Vašeho dítěte je samozřejmě i řeč. Tato péče je dnes především na Vás, na rodičích, kteří si často s nápravou poruchy řeči nevíte rady a vyhledáváte pomoc odborníků, která se Vám jistě dostane, ale je zdlouhavá, protože frekvence nápravy nemůže být z důvodu velkého zájmu tak častá.
Správná výslovnost je pro dítě velice důležitá, neboť do značné míry ovlivňuje jeho schopnost pohotově vyjadřovat své myšlenky, plynule mluvit, číst a psát a má samozřejmě i vliv na výuku cizích jazyků.
Nabízíme proto Vašim dětem možnost nápravy řeči bezplatně ve zdejší škole. Je možno se přijít domluvit a pokud to bude možné, budeme se Vám snažit vyhovět. Náprava řeči probíhá vždy individuálně, nenásilnou a hravou formou. Vašemu dítěti se budeme věnovat každý týden a postačí vám si vyhradit ze svého času pouze čtvrt hodiny.
Pokud se tedy potýkáte s řečí svého dítěte, přijďte za námi, rádi Vám pomůžeme a poradíme.
Za celý pedagogický sbor Mgr. Romana Kabelková, speciální pedagog
Zbytečné pomluvy málotřídních škol
Jak pedagogická veřejnost dobře ví, málotřídní škola nebo také malotřídka je škola, která má spojených několik ročníků v jedné třídě. Existují většinou na vesnicích, ve kterých je menší počet dětí.
Veřejnost nahlíží na tyto typy škol poněkud spatra, ale vzdělávání a výchova v těchto typech má řadu nepopiratelných výhod. Jsem učitelem na takovémto typu škol a podle mého názoru není důvod tyto školy přehlížet!
Historie vesnických škol se datuje od konce 18. století. V obcích, které byly sídlem farností, začaly vznikat školy v 16. a 17. století, v malých obcích na konci 18. století. Vesnické školy se rychle rozšiřovaly, až koncem 19. století byly téměř v každé vesnici.
Jak jsem už zmínil v úvodu, v dnešní společnosti existuje trend pohlížet na vesnické malotřídky s despektem. Setkal jsem se s různými názory: děti ve třídách se spojenými ročníky se prý naučí méně, protože učitel se jim nemůže tolik věnovat, názor jedné učitelky z větší městské školy dokonce zněl, že: »…je to krásný, taková školička, ale tyto děti pak po příchodu na větší školu nestíhaj!« Jsou to ničím neodůvodněné domněnky a bludy. Do málotřídní školy žáci docházejí v menším počtu, což umožňuje učiteli věnovat se každému ze žáků individuálně, ale v žádném případě děti nerozmazlujeme. Dále se uvádí, že učitelé na vesnických školách nejsou kvalifikovaní. Také mohu oponovat, máme všechny učitelky kvalifikované a třídní učitel má kromě požadované aprobací pro l. stupeň ZŠ ještě vystudovanou speciální pedagogikou (etopedie, psychopedie). Dalším naším kladem jsou bezproblémové vztahy v menším učitelském kolektivu, tato kladná atmosféra se pak přenáší také na žáky. V naší škole vedeme žáky k pomoci mladším, respektování druhého, k tomu, aby si uměli vážit si sami sebe, uměli se rozhodovat a být samostatní. Výsledkem je pozitivní atmosféra ve třídě a skutečnost, že užíváme jenom výjimečně kázeňských postihů. Kolektiv ve třídě složený ze žáků různých věkových skupin má nezanedbatelný výchovný vliv, kdy starší – rozumnější žáci mohou korigovat chování mladších. V menší třídě máme také o dětech větší přehled, v takovém kolektivu se prakticky nevyskytují vztahy jako šikanování či jiné zneužívání mladších staršími. Zdá se vám to pořád málo?
Další naše výhody jsou v samotném výchovně vzdělávacím procesu, který je v menším počtu dětí mnohem variabilnější. Mnohem dříve, než k nám doklopýtala současná školská reforma se svou autoevaluací, kompetencemi a jinými bezobsažnými pojmy, jsme u nás na malotřídkách prováděli projekty, žáci byli zvyklí sami sebe hodnotit před kolektivem a pracovali ve skupinách, kde starší vedli mladší. Dávno před reformou jsme pochopili, že žáci se mohou učit vlastně sami a učitel jim pouze připravuje vhodné podmínky k samotnému učení.
Já bohužel jsem do vesnické malotřídky jako žák nedocházel, jsem produktem normalizační devítiletky s 30–40 žáky ve třídě. Docela dobře si vybavuji nervózní učitelky, působící na nás děti ve stresu, že učivo předepsané osnovami nestačí v takovém počtu dětí naučit. Závidím tak svým známým, kteří navštěvovali vesnické malotřídky. Všichni o ní mluvili moc hezky, což já jsem o své zkušenosti ze školy říci nemohl. Právě tyto mé kamarádky z malotřídek se výborně uplatnily v životě: jedna z nich studuje vysokou školu, druhá je ředitelkou středně velké státní organizace. A mohl bych jmenovat další a další. I naše děti, které přestoupí z naší školy na větší, jsou úspěšné. Kolegyně ze školy, do které přestoupila jedna naše bývalá žákyně, si ji velice pochvalovala a prohlásila, že umí více než děti v jejich škole. Určitě to netvrdila jenom proto, aby mně udělala radost.
Svojí práci vykonávám rád a nikdy jsem nebyl zvyklý se podceňovat. Podobné pomluvy mě proto velmi mrzí. Vždycky přece platilo, že spíše než na škole záleží přímo na osobnosti učitele, který dovede děti pro vzdělávání nadchnout a zapálit. Na malotřídkách znám mnoho takových kantorů. Pomluvy o málotřídních školách tak musí roznášet lidé, kteří nikdy toto prostředí nepoznali, a dále pravděpodobně ti, kteří v této škole neuspěli.
Převzato z Učitelských listů se svolením autora Mgr. Martina Vlasáka, ředitele ZŠ a MŠ Stará Voda u Mariánských Lázní
| Autor: Romana Kabelková |
Vydáno dne 11. 12. 2007 | 2228 přečtení |
